1. Vojtěch, rytíř Lanna

Lanna Vojtěch, proslulý český průmyslník (* 23. 4. 1805 v Budějovicích - + 15. 1. 1866 v Praze). Po studiích na gymnasiu v Budějovicích a na technice v Praze strávil nějaký čas v loděnicích budějovických a několik let byl loďmistrem při plavbě dříví a tuhy z jižních Čech do Prahy a do Německa. Brzy však zařídil si samostatný závod a zajistiv si odbyt do Prahy a Němec zavázalsi smlouvami majetníky bohatých lesnatých krajin: kníž. Schwarzenberka, hrab. Buquoie a Černína, že mu několik let budou dodávati dospělé kmeny. V Budějovicích založil pak pily a parketárny, v nichž část dříví spracoval ostatní vyvážel po vodě. Jeho bystrý podnikavý duch, postřehnuv již za plaveb dřívějších v neupravených tocích řek Lužnice, Nežárky, Vltavy a Labe jednu z hlavních překážek plného rozkvětu závodu svého i jiných nedbal mnohých obtíží a přiměl vládu k částečné aspoň jich regulaci. Podnětem jeho a purkrabího hraběte Karla Chotka svoleno k vystavění řetězového mostu císaře Františka; L. zřídil akciovou společnost s kapitálem 339.000 zl. ve stř., který se celého podniku ujala, stavba prováděna za jeho vedení, až 4. list. r. 1841 most odevzdán dopravě. R. 1842 zjistiv mocnost ložisek kamenouhelných na Kladně spojil se s pražským měšťanem Novotným a s bratry Kleiny, zakoupil od Váni doly a dal tak základ k nynějším rozsáhlým dolům kladenským. R. 1852 zakoupil tamtež Vojtěšskou huť a založil železárny a r. 1853 postavil první vysokou pec nové konstrukce. Těžařská společnost jím založena přeměnila se v kommanditní a r. 1855 v akciovou společnost s názvem "Pražská společnost pro železniční průmysl" a L. vystavěl z roveň s ní k rozkvětu svých závodů Buštěhradskou dráhu z Kladna do Kralup. S Kleinem vystavěl též dráhu Libereck-Pardubickou. V Budějovicích, kdež jeho podnětem r. 1852 provedena prvni řemeslnicko-průmyslová výstava, zaLožil r. 1856 spořitelnu a r. 1858 byl předsedou obchodní komory budějovické. Přesídliv do Prahy daroval pozemek v ceně 4000 zl. ke stavbě pražského sirotčince. L. byl mužem bystrého obchodního ducha, jenž nedal se vésti proudem doby, nýbrž rozhodoval vlastními myšlenkami. Za jeho zásluhy postavena mu byla v Budějovicích r. 1879 umělecká bronzová socha.

2. Vojtěch, sv. p. Lanna

L. Vojtěch, svobodný pán, syn před., velkoprůmyslmík (* 29. 5. 1836 v Praze - + 31. 12. 1909 v Meranu ). Skončiv studia věnoval se velkým podnikům průmyslovým, provedl četné, obsáhlé podniky stavební, dráhy a splavnéní řek, zejména Vltavy. R. 1877 dostalo se mu řádu Františka Josefa a r. 1891 zvolen za doživotního člena panské sněmovny. Velmi značných zásluh získal si L. o umění výtvarné a uměLecký průmysl v Čechách k jehož nejprednějším maecenášům a podporovatelům náleží. Byv již r. 1871 zvolen do výboru Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty, stal se r. 1888 vrchním jednatelem těchto uměleckých korporací, kterýžto čestný úřad od té doby stále zastává s neunavnou péčí o zdar výtvarného uměni. Rovněž tak přijal r. 1885 členství kuratoria umělecko-průmyslového musea obchodní a živnostenské komory pražské jakožto zástupce c. k. rakouského musea a byl téhož roku zvolen za předsedu výkonného výboru musejního v němž tudíž již od počátku jakožto předseda působí. Avšak netoliko touto svou činností, ale i prečetnými dary předmětův uměl. - průmyslových a knih pečoval o rozkvět musea a jeho knihovny jakož i zapůjčením celé řady velmi cenných předmětův, aby po delší dobu v museu byly vystaveny. Rovněž tak i obraz mu Společnosti vlasteneckých přátel umění obohatil značnými dary a hlavně věnováním obsáhlé sbírky originálních rytin a heliografických reprodukcí, znázorňující vývoj grafického umění, a věnováním velmi cenné sbírky kreseb, zejména domácích umělců (studie, kresby, aquarelly Jos. Manesa, jehož maecenášem byl). Mimo to založil L. obsáhlé vlastní sbírky umělecké, vynikající zejména sbírkou rytin, kreseb a umělecko-průmyslových předmětů z nichž opět kollekce českého skla a medaillí nad jiné jest pozoruhodna.

Blason erbu sv. p. von Lanna:

V modrém poli okřídlené zlaté veslo. Klenoty zprava: 1. vztyčené veslo mezi rozevřenými křídly, vše zlaté, pokryvadla modro-zlatá. 2. zlatá hlava s krkem jelena sv. Huberta, pokryvadla modro-zlatá. 3. tři pštrosí pera, modré, zlaté a modré, pokryvadla modra-zlatá.