První zmínky o této rodině jsou doloženy ve Frankfurtu nad Mohanem k roku 1550. Rothschildové jsou židovského původu a odvozují své jméno dle domovního znamení domu, kde byla jejich rodina ve frankfurtském ghettě po desítky let usídlena. Tj. "rotter schild" - červený šít.

První Rothschild, kterému se podařilo vymanit se z prostředí židovského ghetta, byl Mayer Amschel Rothschild (1743-1812), který založil slavný rodinný bankovní podnik. M.A.R. využil všech možností neklidné situace, která nastala po začátku francouzské revoluce a Napoleonovy expanze do ostatních zemích Evropy a jako zástupce (dvorní agent od roku 1801) Hessensko-Kasselského lantkraběte Víléma IX. se začal účastnit důvěrných mezinárodních bankovních i obchodních transakcí, prováděných zejména mezi Anglií a kontinentem, tj. navzdory kontinentální blokádě.

Všechny prostředky svěřené lantkrabětem, dokázal uchovat neporušené, využil je však k rozvoji vlastního bankovního podnikaní a po skončení napoleonských válek se stal již mezinárodně významným finančníkem.

S manželkou Gutte (Gudulou) Schnapperovou (1755-1849) měl M.A.R. pět synů s jejichž pomocí založil pět filiálek v nejvýznamnějších městech Evropy. Jeho syn Anselm Mayer (1773-1855) řídil filiálku ve Frankfurtu, Salomon Mayer (1774-1855) se stal zakladatelem filiálky ve Vídni, Nathan Mayer (1777-1836) vedl filiálku v Londýně, Karl Mayer (1788-1855) založil filiálku v Neapoli a poslední syn Jakob (1792-1868) je zakladatelem bankovního domu v Paříži.

Po smrti zakladatele, se díky úzké spolupráci jednotlivých členů rodiny (a tedy i jednotlivých filiálek) po několik generací dařilo neustále udržovat a zvyšovat význam bankovního domu až na mimořádnou úroveň nejproslulejšího bankovního domu v Evropě. Rothschildové se významně zúčastnili na financování průmyslové revoluce v řadě zemí Evropy (např. v Rakousko-Uhersku, Francii a Anglii), ale i na financování nejrůznějších politických událostí v 19 a 20. století (např. koupě Suezského průplavu). Jejich způsob řízení mezinárodních transakcí se stal základem pro dnešní moderní bankovnictví.

Mimořádný úspěch Rothschildů umožnil členům rodiny i vzestup společenský a politický. Rothschildové vstoupili mezi špičky evropské židovské elity a přestože se nikdy nevzdali svého náboženství, dařilo se jim (přes v té době obvyklý antisemitismus) aktivně se účastnit celospolečenského dění a významně je ovlivňovat. Mnozí členové rodiny vstoupili i v manželský svazek s příslušníky evropské aristokracie (Auersperg, Schönborn-Buchheim, Gramont, etc.). Rothschildové se stali sběrateli umění a podporovateli řady umělců, jejich soukromé sbírky (ale i jejich příspěvky významným muzeím) patří k nejvýznamnějším evropským sbírkám. Rothschildové podporovali nejrůznější charitativní akce a to nejen ve prospěch chudších příslušníků svého národa, ale všech bez ohledu na vyznání. Rothschildové podporovali i obnovu samostatného státu Izrael.

Vzestup Rothschildů a jejich mimořádný vliv však byl provázen i utužováním historek o "mezinárodním spiknutí židovstva ke škodě křesťanů".

Jednotlivé filiálky však nebyli stejně úspěšné. Nejprve zanikla filiálka v Neapoli, po vymření frankfurtské větve Rothschildů (1901) filiálka ve Frankfurtu a nakonec i filiálka Vídeňská, kde poslední Rothschild Luis Nathaniel (1882-1955) musel opustit své působiště po zatčení nacisty na začátku druhé světové války. Do dnes však úspěšně působí bankovní domy a jiné instituce založené Rothschildy v Paříži a Londýně.

Součástí společenského vzestupu Rothschildů byl i jejich vstup do šlechtického stavu, který nebyl jednoduchý, neboť nebyl provázen přestupem na společensky přijatelnější křesťanství. Zakladatel vídeňské filiálky Salomon Mayer, byl císařem Františkem I. nejprve povýšen v roce 1816 do šlechtického stavu a poté byl roku 1822 povýšen do stavu svobodných pánů, kterýžto titul mohli používat všichni členové rodiny Rothschildů. Jeho syn Anselm Salomon (1803-1874) se stal i členem panské sněmovny.

Syn zakladatele londýnské filiálky Nathana Mayera, Lionel Nathan (1808-1879) se stal členem anglické dolní sněmovny, jeho syn Nathaniel (1840-1915) získal roku 1885 dědičně titul peera spojeného království a zasedl do sněmovny peerů jako Baron Rothschild. Jiný syn Nathana Mayera, Anthony Nathan (1810-1876) získal roku 1847 dědičně titul baroneta spojeného království.

Vnějším rysem společenského postavení bylo vlastnictví přiměřeného reprezentativního sídla a pozemkového majetku. Rothschildové získali od císaře Františka I. mimořádné privilegium, vlastnit na rakouské půdě pozemkový majetek, mimořádné proto, že v té době to bylo pro příslušníky jejich vyznání nemožné. Prvním sídlem Rothschildů se tak stal hotel Römischer Kaiser ve Vídni, upravený na palác. Na území českého království se pak podařilo Rothschildům postupně získat například panství Hlučín a Bohumín nedaleko Vítkovic, kde Rothschildové založili známé železárny nebo zámek Šilheřovice na Opavsku.

Sepětí jednotlivých větví rodiny je symbolicky vyjádřeno i v erbu, který byl Rothschildům udělen. Pět šípů sevřených v pěsti (3 a 4 čtvrtina znaku se středovým štítkem) symbolizuje pět synů zakladatele - tj. pět filiálek a větví rodiny Rothschildů.