Jan Schebek, český technik a podnikatel (1823 ve Šťáhlavech - + 18. 3. 1889) absoloval reálku v Plzni, ve 2. pol. dvacatých let přišel na pražskou polytechniku. Pak se věnoval hospodářství a cukrovarství. Stal se ředitelem cukrovaru v Zájezdě. Pro potíže se zdravím však místo opustil a vrátil se do Prahy, kde vstoupil do služeb bratří Kleinů. Po letech se sám pustil do stavební činnosti v oblasti železnic. Zejména vystavěl českou dráhu severní, dráhu císaře Františka Josefa, plzeňsko-březenskou, ústecko-teplickou se všemi odbočkami a jiné. Jeho majetek byl odhadnut na 8 000 000 zlatých. Jan Schebek byl vlastníkem statků Bělice, Hodkov, Ostrov, Tvoršovice u Benešova, Zruč nad Sázavou, Zbraslavice a několika nemovitostí v Praze (např. palác v Bredovské ulici č. 5). S manželkou Marii Kettnerovou měl čtyři děti.

Z nichž Adolf František Václav (* 7. 12. 1855 - + 22. 3. 1911), rovněž technický inženýr úspěšně pokračoval v otcově podnikání. Byl majitelem statků Hodkov, Ostrov, Zbraslavice a Zruč nad Sázavou, kde v letech 1891 až 1894 provedl přestavbu zámku v pseudogotickém stylu. Dne 21. 10. 1882 (v Linci) uzavřel sňatek s Emilií Schreinzer. Z tohoto manželství měl tří děti. Jeho potomci drželi tyto statky až do roku 1948.

Na základě žádosti, cisař František Josef I. dne 21. 3. 1899 nejvyšším rozhodnutím povýšil Adolfa Františka Václava do rakouského šlechtického stavu a udělil mu následující znak. Znak tvoří červený štít se dvěma zlatými kosmými břevny, mezi nimiž je kosmá stříbrná lilie. Korunovaná turnajská přilba s červeno-zlatými krydly nese tři (červené, zlaté a červené) pštrosí pera.