Genealogie a Heraldika 3-4/2008 - Ukázka z časopisu č. 3


Roman Klimeš - Symboly Džammú a Kašmíru II.

Celé území Džammú a Kašmíru leží na rozhraní jižní a centrální Asie mezi hranicemi Afghánistánu, Číny, Indie a Pákistánu. Jde o historickou oblast a sporné území, rozdělené v současné době mezi Pákistán, Indii a částečně i Čínu. Východní část je pod správou Indie jako svazový stát DŽAMMÚ A KAŠMÍR (hl. město Šrínagar), jeho menší území je okupováno Čínou. V západní pákistánské části leží AZÁD DŽAMMÚ A KAŠMÍR (Svobodný Džammú a Kašmír, hl. město Muzaffarábád), který je pákistánským protektorátem, zbytek je začleněn do Pákistánu přímo. Celý Džammú a Kašmír má rozlohu 222 236 km2 a žije zde více než 14 milionů obyvatel. Přes polovinu obyvatelstva tvoří Kašmířané, asi čtvrtinu Paňdžábci, zbytek jsou Hindustánci, Tibeťané aj. Pokud jde o náboženské vyznání, asi 77% obyvatel jsou muslimové, kolem 20% hinduisté, zbylá 3% tvoří buddhisté, sikhové a křesťané.

Území Kašmíru bylo osídleno již ve 3. - 2. tisíciletí před n. 1. v době neolitické. Od 3. století před n. 1. bylo součástí Ašókovy říše, od 1. století před n. 1. říše Šaků, poté kušánské říše. Kašmír byl původně hinduistickým státem, avšak kolem roku 246 před n. 1. byl zaveden buddhismus. Ve 4. - 6. století v Kašmíru vládla dynastie Guptovců. V 7. století se stal Kašmír nezávislým státem, ve 14. století sultanátem. Od 16. do 18. století byl součástí říše Velkých Mogulů, část dobyl roku 1589 Akbar Veliký, zbytek dobyl roku 1622 jeho syn Džahángír. V roce 1757 byl Kašmír připojen k afghánské říši, roku 1819 byl pod velením vojevůdce Randžita Singha obsazen sikhy z Paňdžábu a připojen k sikhské konfederaci. Na celém Indickém poloostrově však tehdy sílila moc Velké Británie, jejíž vojska roku 1845 rozbila sikhskou konfederaci. Roku 1846 rádža Džammú Gulab Singh koupil od britské Východoindické společnosti Kašmír a přijal titul mahárádži. Kašmírský mahárádža získal roku 1849 formální nezávislost pod britským protektorátem.


Mapa Kašmíru

Po rozdělení Britské Indie v srpnu 1947 na Indii a Pákistán začaly ostré spory o území Džammú a Kašmíru mezi oběma nástupnickými státy. Mahárádža Kašmíru Hari Singh požadoval plnou svrchovanost a nezávislost země. Po okupaci západní části Džammú a Kašmíru Pákistánem v říjnu 1947 však požádal Indii o vojenskou pomoc a podepsal smlouvu o připojení Kašmíru k Indii. Indie obsadila téměř dvě třetiny původního území Kašmíru (dnešní indický stát Džammú a Kašmír). Mezi Indií a Pákistánem se rozpoutal válečný konflikt, který skončil až příměřím 31. 12. 1948. Indií obsazená část se stala již v roce 1948 autonomní součástí Indie s vlastní vládou. V roce 1952 odstoupil mahárádža a nejvyšším představitelem se stala volená hlava státu. V září 1965 byla válka o Kašmír mezi oběma státy obnovena, skončila příměřím 10. ledna 1966. V ozbrojeném konfliktu mezi Indií a Čínou v roce 1962 byla část indického Džammú a Kašmíru obsazena čínskými vojsky, jednání o stanovení hraniční linie nejsou dosud ukončena. Po třetí válce Indie s Pákistánem od 3. do 17. prosince 1971 a pákistánské porážce byla dohodou v Simle (Kašmír) 2. července1972 stanovena linie příměří, která rozdělila Džammú a Kašmír na část indickou a pákistánskou. V indické části leží svazový stát DŽAMMÚ A KAŠMÍR. Větší část pákistánské oblasti, tzv. Severní oblasti, byla začleněna do Pákistánu přímo, v menší části byl již roku 1947 vyhlášen autonomní stát AZAD DZAMMU A KASMIR (Svobodný Džammú a Kašmír) pod pákistánským protektorátem, má však od roku 1974 vlastní parlament, vládu a prezidenta.

Koncem 80. let minulého století znovu propukly nepokoje v indickém Džammú a Kašmíru mezi vládními vojsky a zastánci nezávislosti či připojení k Pákistánu. Tato indická oblast, dosud autonomní součást Indie, dostala v roce 1990 vojenskou správu, která přispěla k dalšímu stupňování násilí a krvavým srážkám mezi vojenskými silami a přívrženci islámu během první poloviny 90. let minulého století. V říjnu 1992 došlo na pákistánsko-indických hranicích k velkým demonstracím proti rozdělení Kašmíru. V letech 1994-1995 stále pokračovaly boje mezi přívrženci islámu a vládními vojsky v indickém Džammú a Kašmíru. V srpnu 1994 indický premiér potvrdil nároky Indie na celý Kašmír a vyzval Pákistán, aby se stáhl ze svého území. V květnu 1995 desetitisíce lidí demonstrovaly ve Šrínagaru proti rozdělení Kašmíru. Vládní indická vojska zasáhla proti demonstrantům, což mělo za následek tisíce mrtvých, zraněných a pohřešovaných.

Indická vládní vojska dodnes potlačují jakékoliv snahy Kašmířanů o sjednocení, ať formou samostatného státu či jako součásti Pákistánu. Rada bezpečnosti OSN od roku 1948 navrhla bezpočet způsobů, jak řešit spor mezi Indií a Pákistánem v otázce Džammú a Kašmíru, avšak Indie všechny návrhy odmítla. Možnost ozbrojeného konfliktu mezi oběma rivaly je již mnoho let minimální, avšak kdykoliv může znovu propuknout. Napětí mezi oběma státy v dalších záležitostech a skutečnost, že vlastní atomové zbraně, svědčí o závažnosti sporu. (1) (2) (3)

1. Vlajka Kašmíru v letech 530(?) - 1320
Vlajka je tvořena obdélníkovým listem v barvě fialové. Uprostřed vlajky se nachází šafránové (světle oranžové) slunce, které má fialové oči, nos a ústa. Ze slunce vychází šestnáct červených k okraji listu se rozšiřujících paprsků, z nichž čtyři směřují do rohů vlajky. (4)


1. Vlajka Kašmíru

2. Vlajka Kašmíru v letech 1320 - 1586
Vlajka je tvořena obdélníkovým modrým listem, uprostřed je šafránové (světle oranžové) slunce s černým nápisem arabským písmem „Allahu Akbar“ (Alláh je veliký). Ze slunce vychází šestnáct zelených k okrajům listu se rozšiřujících paprsků, čtyři z nich směřují do rohů vlajky. (5)


2. Vlajka Kašmíru

3. Vlajka Kašmíru v letech 1586 – 1752
Vlajku tvoří zelený obdélníkový list, uprostřed je umístěn černý nápis arabským písmem „Veliký Akbar“. (6) V této době byl Kašmír součástí říše Velkých Mogulů. Část říše dobyl právě Akbar zv. Veliký.


3. Vlajka Kašmíru

4. Vlajka Kašmíru v letech 1752 - 1819
Roku 1757 byl Kašmír připojen k Afghánské říši, ale již o několik let dříve byla zavedena nová vlajka. Ta byla zelená obdélníková, uprostřed vlajky byla umístěna bílá silueta muslimské mešity s kopulí a dvěma věžemi. (7)


4. Vlajka Kašmíru

5. Vlajka Kašmíru v letech 1819 - 1846
Vlajku tvoří obdélníkový šafránový (světle oranžový) list, uprostřed je umístěn fialový nápis „Randžit Singh“. (8) Jedná se o vojevůdce sikhů z Paňdžábu, který v roce 1819 obsadil Kašmír a připojil jej k sikhské konfederaci.


5. Vlajka Kašmíru

6. Vlajka Kašmíru v letech 1846 - 1936
V daném období se užívala velice jednoduchá vlajka. Byla pouze červená ve tvaru vlaštovčího ocasu. (9)


6. Vlajka Kašmíru

7. Vlajka Kašmíru v letech 1936 - 1953
Vlajku tvoří červený obdélníkový list s bílým starodávným pluhem uprostřed. (10) Pluh symbolizuje zemědělství jako hlavní hospodářské odvětví země. (11)


7. Vlajka Kašmíru

8. Vlajka státu Džammú a Kašmír (svazový stát Indie) od roku 1953
Základem této vlajky se stala vlajka předchozího období. Tvoří ji opět obdélníkový list, který má již pevně stanovený poměr stran 2:3. List je červené barvy, v jeho středu se nachází bílý starodávný pluh. Do žerd‘ové části byly přidány tři stejně široké a stejně od sebe vzdálené svislé bílé pruhy (12), které představují tři oblasti a tři náboženské skupiny - Kašmír a muslimy, Džammú a hinduisty, Ladakh a buddhisty. (13) Pluh symbolizuje práci. (14) Vlajka pravděpodobně existovala od roku 1951, avšak oficiálně byla potvrzena v březnu 1953. (15) Po zavedení vojenské správy v roce 1990 se vlajka přestala užívat.


8. Vlajka Kašmíru

9. Znak Kašmíru v letech 1877 – 1953
Znak je tvořen štítem purpurové barvy, na kterém jsou položena tři úzká stříbrná lomená břevna. Mezi břevny je celkem šest stříbrných růží (dvakrát po třech) se zlatými semeníky a zelenými lístky. Na štít je umístěna rytířská stříbrná přilba se zlatými ozdobami a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je na zlaté koruně hnědá hora se zlatým vycházejícím sluncem. Štítonoši jsou dva válečníci, jejich oblečení je nahoře stříbrné, kalhoty a boty hnědé. Na hrudi mají zlatá slunce s dvanácti paprsky, zavěšená na dvou červených řemíncích. Oba jsou ozbrojeni mečem v pochvě na levém boku, bojovník vlevo drží meč v levé ruce. Na hlavě mají stříbrné helmice se stříbrným a zeleným vrcholem, zdobené chocholem zeleného peří. Oba drží kopí s červenobílou vlajkou ve tvaru vlaštovčího ocasu. Štítonoši stojí na zlaté arabesce, na níž je zavěšena červená stuha se zlatým lemováním a zlatým nápisem v kašmírštině „ZA BOHA, MOU ZEM A MÉ PŘÁTELE“. (16)


Znak Kašmíru

... konec ukázky ...

Poznámky a prameny:
(1) Annie Krieger-Krynicky: Kashmir Apple of Discord between India and Pakistan, 1995 (?).
(2) Vladimír Liščák - Pavel Fojtík: Státy a území světa, Praha 1998, str. 95-96, 438-439.
(3) Brockhaus Enzyklopädie, Neunter Band IL-KAS, Wiesbaden 1970, s. 814.
(4) Michel Corbic: Jammu-et-Cachemire, le Royaume des Cimes, in: Franciae Vexilla č. 29/75, Mars 2003, Paris 2003, s. 1, 3.
(5) Michel Corbic: Jammu-et-Cachemire, le Royaume des Cimes; in: Franciae Vexilla č. 29/75, Mars 2003, Paris 2003, s. 2, 3
(6) Michel Corbic: Jammu-et-Cachemire, le Royaume des Cimes, in: Franciae Vexilla č. 29/75, Mars 2003, Paris 2003, s. 2, 3.
(7) Michel Corbic: Jammu-et-Cachemire, le Royaume des Cimes, in: Franciae Vexilla č. 29/75, Mars 2003, Paříž 2003, s. 2, 3.
(8) Michel Corbic: Jammu-et-Cachemire, le Royaume des Cimes, in: Franciae Vexilla č. 29/75, Mars 2003, Paris 2003, s. 2, 3.
(9) John D. McMeekin: Arms and Flags of the Indian Princely States, Vol. 3, 1990, III/13/2/87.
(10) John D. McMeekin: Arms and Flags of the Indian Princely States, Vol. 3, 1990, III/13/1/87.
(11) Lucien Philippe: Les Drapeaux de quelques principautes hindoues, in: Recueil des IV. internationalen Kongresses fiir Vexillologie, Torino 1971, s. 109, obr. X/8.
(12) Ústava indického státu Džammú a Kašmír ze dne 26. ledna 1957, část IX, Různá ustanovení, článek 144: Vlajka státu. Originální text zní: „The Flag of the State shall be rectangular in shape and red in colour with three quid stant white vertical stripes of equal width next to the staff and a white plough in the middle with the handle facing the stripes. The ratio of the lenght of the flag to the width shall be 3:2.„
(13) Lucien Philippe: Les Drapeaux de quelques principautes hindoues, in: Recueil des IV. internationalen Kongresses fiir Vexillologie, Torino 1971, str. 109, obr. X/8
(14) Alfred Znamierowski: The World Encyclopedia of Flags, London 1999, s. 169.
(15) E. M. C. Barraclough - W. G. Crampton: Flags of the World, London 1978, s. 183.
(16) John D. McMeekin: Arms and Flags of the Indian Princely States, Vol. 3, 1990, III/13/1/90.

[ Zpět ]


Kontakt | Úvod | Novinky